2. část

14. června 2016 v 18:36 | MeNothing |  Moje Psycho já
"Těšíš se? Noví přátelé, škola a nové zážitky?" zeptala se Nikol její máma a mile se usmála do zpětného zrcátka.
"Já nechci," zamumlala nešťastně.
"Čeká tě úplně nový život, Nikol," namítla a už se neusmívala. Nikol baví dělat lidi nešťastnými... Líbí se jí ty jejich ksichty bez úsměvu a v očích bezmoc, strach a touha utéct.
"Toho se právě bojím. Už ani nevím, jestli jsem někde bydlela déle než čtyři měsíce. Vždyť ani nevím, proč se sakra stěhujeme tak často. Nemůžu si najít kamarády, a víš proč?! Protože mi sakra nevydrží a věř, že to není moje chyba!" říkala, snažila se nekřičet. Byla smutná, byla z ní zklamaná.
Matka pevněji stiskla volant, téměř ho ve svých spocených dlaních drtila.
Nikol sledovala její oči ve zpětném zrcátku. Máma se třásla, rty stažené do roviny a v očích měla strach.
"F-fajn... Tak... Tam už zůstaneme," vykoktala roztřepaně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama